Pojem "ochrana rodinné domácnosti" při prodeji domu a bytu
Prakticky u každého prodeje, kde kupující financují pomocí hypotéčního úvěru a s tím spojeným zástavním právem na kupované nemovitosti, se banky ptají, zda je prodávající svobodný, či ženatý/vdaná.
A to zejména pokud není na listu vlastnictví uvedeno SJM, neboli společné jmění manželů, ale jen jedna konkrétní osoba, případně více jednotlivých osob.
Například typická situace, když dva sourozenci zdědí nemovitost. Zpravidla pak na listu vlastnictví mají oba ideální polovinu.
Vždy pak s prodávajícími a jejich polovičkami žertujeme, že musí být nyní na svého manžela či manželku hodní, protože budeme potřebovat také jejich podpis a souhlas s prodejem, pokud bude kupující financovat hypotékou a do zástavy půjde prodávaná nemovitost.
Standardně následuje otázka „Jak to?“ či námitka „Ale to vlastním jen já!“ A na to my říkáme: "To je jedno, bez souhlasu manžela či manželky, ani ránu."
V novele občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je totiž § 747 a ten zní doslova takto:
§ 747
(1) Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.
(2) Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.
A banky samozřejmě o tomto paragrafu vědí. A v rámci zástavního práva tak chtějí mít jistotu, že vlastník (i když je výlučný) neprodává „střechu nad hlavou“ své manželce či manželovi. Proto vždy chtějí vědět rodinný stav prodávajících, a pokud je ženatý/vdaná, vždy budou chtít potvrzení od druhé polovičky, že není prodávána nemovitost, ve které mají rodinnou domácnost. Respektive, třeba je prodávaná nemovitost kde je rodinná domácnost, ale druhý z manželů s tím souhlasí a je si tohoto jednání manžela/manželky vědom.
Manžel či manželka tak budou muset být uvedeni jako vedlejší účastník Zástavní smlouvy a budou muset tuto smlouvu opatřit také svým úředně ověřeným podpisem, čímž stvrdí souhlas s právním jednáním své druhé polovičky.
Podle rozsudku ze dne 24. 1. 2019 sp. zn. 26 Cdo 3382/2017, Nejvyšší soud vymezil, že pojem rodinnou domácností (manželů) je společenství tvořené manžely, případně dalšími osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími. Rodinná domácnost tak není vázána na trvalé bydliště manželů. |
A tak to prostě je a banka v tomto neustoupí ani o milimetr. Pokud tedy souhlas a podpis od své druhé polovičky nedostanete, banka nebude chtít prodávanou nemovitost do zástavy, a to ze strachu že by někdy v budoucnosti mohlo dojít k napadení platnosti právního jednání prodávajícího.
Co dodat na závěr? Snad jen, buďte tedy milí a hodní na své polovičky, alespoň do doby, než prodáte to, co potřebujete :) Nebo slovy naší klientky Jany D.: „Koukám, že být svobodná má i své výhody“ :)